Před zhruba 3 roky jsem dospěl k názoru, že je zapotřebí vrátit se k vzdělávacím kořenům evropského hudebního umění. Poměrně důsledným studiem historických kořenů jsem zjistil, že hudebním vývojem od pozdního baroka (synové J.S.Bacha), přes klasicismus (Mozart, Beethoven), romantismus (Schubert, Mendelssohn, Schumann, Chopin, až po vrcholný a pozdní romantismus (Brahms, Liszt, Rachmaninov), a až k expresionismu (Stravinski, Janáček, Honeger) převážnou většinu světových hudebních osobností provází Johann Sebastian Bach svojí hudbou, svým nenapodobitelným řádem a hudební architekturou, ověnčenou zcela vesmírně nekonečnou invencí své harmonické bohatosti.
Při dobré pozornosti lze u všech skladatelů více, či méně výrazně jednoznačný vliv Bachovy hudby vypozorovat. Všichni významní skladatelé, bez nichž si náš hudební svět neumíme představit se po dobu svých studií, či tvůrčího hledání, věnovali studiu Bachova odkazu. Někdo zběžně, někdo naopak velmi důkladně a důsledně (Chopin, M.Reger, Rachmaninov). Všichni totiž velmi rychle pochopili nezastupitelnost šíře Bachova hudebního záběru a vliv neuvěřitelně jemné syntézy minulosti se současností, jako obohacujícího materiálu pro jejich vlastní tvorbu. Jinými slovy: nezkonfrotuji-li se s Bachovou hudbou, nedosáhnu na vlastní maximum!
V současné době Bachova hudba jednoznačně rozvíjí (ať u dětí, nebo i pokročilejších adeptů hudebního umění) hudební citlivost a tvůrčí invenci a kdo má zájem co nejrychleji a zároveň nejhlouběji do tajů hudební řeči proniknout, chopí se Bachovy tvorby, kterou právě pro tento účel tento veliký hudebník a učitel cíleně vytvořil. Ve východních zemích tuto nezastupitelnou moc Bachovy hudby již pochopili a tak můžeme na Yutube najít řadu japonských, korejských nebo čínských dětí (cca ve věku 5 – 8 let !!!), které hrají s mimořádnou dovedností a i stylovým cítěním Bachovy skladby a to nejen ty elementárnějšího rázu, ale např. toccaty pro cembalo, Chromatickou fantazii a fugu a i suity… Na dalších záznamech pak můžeme tyto samé děti slyšet – již ve věku 12 -14 let – vrcholná klavírní díla Chopina, Beethovena i Liszta a to na mimořádně hudebně vyspělé a zasvěcené úrovni. Jsem přesvědčen, že se některé zásadní hodnoty hudebního umění nedají předávat verbálně, ale že se musí prožít. A k tomu slouží právě především didaktické dílo J.S.Bacha.
Protože globalismus pronikl i do umění a zrelativizoval v očích pedagogů mnohé roviny, vyučuje se dnes stovkami až tisíci nejrůznějších způsobů, ze kterých většina onu přirozenou vlastnost hudební invence a tvůrčí fantazie nedokáže přirozeně zprostředkovat. Tak přichází na svět mnoho hráčů na hudební nástroje, ale jen málo opravdových hudebníků.
Bachovský festival pro děti měl vytvořit platformu, na které by se tisíce dětí mohlo setkávat SPOLU I S KRÁSOU A MIMOŘÁDNOSTÍ Bachovy hudby, vzájemně se inspirovat a rozvíjet.
Protože se nepodařilo sehnat dostatek finančních prostředků na zrealizování tohoto projektu, setrvává vše prozatím v přípravné podobě.
Prosím, zachovejte myšlence věrnost a snad přijde den, kdy se projekt podaří zrealizovat!
V Praze, 29.III.2017
Upřímně zůstává Váš Petr Šefl.